Zvýšené riziko odhalení švarcsystému

Jak jistě víte, švarcsystém je populární způsob výkonu závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah a je považován za nelegální (§ 5 písm. e zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). V minulosti se tento způsob práce dal jen špatně dokázat, protože muselo být dokázáno, že fyzická osoba pracuje ve společnosti dlouhodobě a pravidelně. S touto podmínkou konečně zatočila nová novela zákona o zaměstnanosti.

Co se změnilo?

Od 1. 1. 2024 vyšla novela zákona o zaměstnanosti (č. 408/2023 Sb.), která přinesla rozšíření podmínek pro posouzení nelegální práce, konkrétně už není podstatná délka výkonu práce jako znak soustavnosti (§ 5 písm. e). Od této změny inspektoráty práce očekávají zjednodušení prokazování nelegální práce a vytyčily si cíle k většímu počtu kontrol v posuzování znaků závislé činnosti z pohledu daně z příjmů.

Závislou práci definuje zákoník práce (§ 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) jako práci, která splňuje tyto znaky:

  • je vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
  • jménem zaměstnavatele,
  • podle pokynů zaměstnavatele,
  • zaměstnanec vykonává práci osobně,
  • odpovědnost za práci nese zaměstnavatel,
  • v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě (vč. práce z domova).

Závislá práce může být vykonávaná výlučně v základním pracovněprávním vztahu (§ 3 ZP).

Znaky švarcsystému – nelegální práce

Vše, co by mohlo naznačit závislost zaměstnance (OSVČ) na zaměstnavateli (klient). 

  • OSVČ pracuje za stejných nebo podobných podmínek jako zaměstnanci v pracovněprávním vztahu u klienta. 
  • Za svou práci pobírá fixní měsíční částku, která se nemění v případě dovolené nebo nemocenské.
  • OSVČ si fakturuje zaměstnanecký benefit na který mají nárok ostatní zaměstnanci. 
  • OSVČ využívá majetku klienta (např. kanceláře, počítač, mobil, auto).
  • OSVČ jedná jménem svého klienta bez plné moci.
  • OSVČ pracuje jen pro jednoho klienta.
  • OSVČ nenese zodpovědnost za rizika související se svojí prací. 

Co hrozí při případné kontrole? 

V případě, že inspektor provádějící kontrolu identifikuje na pracovišti osobu, která v danou chvíli nemá uzavřenou řádnou pracovní smlouvu nebo dohodu, hrozí zaměstnavateli pokuta ve výši až 1 000 000 Kč. Za zaměstnávání cizince bez řádného povolení k práci nebo pobytu hrozí pokuta ve výši až 10 000 000 Kč. Zaměstnancům vykonávajícím závislou práci na IČO hrozí pokuta ve výši až 100 000 Kč. Dále hrozí doměření sociálního a zdravotní pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele za poslední tři roky. Aby toho nebylo málo, tak tato formá záněstnávání může být vyhodnocena také jako trestný čin (dle § 241 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník), za který hrozí trest odnětí svobody až na tři roky a zákaz činnosti a to nejdéle na 2 roky (§ 139 odst. 1 písm. d), f) nebo h) a § 140 odst. 1 písm. c), e) nebo f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

 

Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty. V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktujte autorku.

Napište nám

Kontrolní otázka jako ochrana proti automatizovanému odesílání formulářů
Odkaz:

Zásady ochrany osobních údajů

Zakliknutím zaškrtávacího pole a odesláním vyplněného formuláře souhlasíte se zpracováním vašich údajů společností 22HLAV s.r.o. a 22HLAV EDU s.r.o. za účelem vyžádaného poradenství. Máte právo souhlas odvolat a dále máte práva na přístup k údajům, jejich opravu a výmaz. Více informací o zpracování osobních údajů naleznete v Zásadách na ochranu osobních údajů.