Jak jsem minule slíbil, navazuji na předchozí článek, kde jsme si podrobně vysvětlili, co je to halving, a proč by měl být katalyzátorem růstu ceny Bitcoinu (BTC). Na základě této znalosti se dnes můžeme seznámit s tzv. Teorií halvingových cyklů (TeHC), která se snaží zobecnit vývoj ceny Bitcoinu v čase a najít v něm zákonitosti.
Použiji podobný graf jako minule. Na něm vidíme cenový vývoj BTC v čase, a to od jeho vzniku až do března 2024, s vyznačenými halvingy. Teorie halvingových cyklů tvrdí, že pohalvingový vývoj ceny má své zákonitosti, a vždy se chová podobně. Vzniká čtyřletý cyklus začínající a končící halvingem. A v grafu opravdu můžeme pozorovat jisté zákonitosti, které se zatím vždy opakovaly.
Každý cyklus jsou jasně vidět vyšší maxima a nižší minima, potvrzující dlouhodobý růst tohoto aktiva v čase. TeHC přichází s tím, že právě halving je katalyzátorem pro nejprudší růst v cyklu a k novým historickým vrcholům (ATH) dochází vždy nedlouho po halvingu. Osobně mi však přijde nějak logičtější popisovat si jednotlivé fáze od lokálních minim, takže si to shrňme od nich.
Neděje se tak pokaždé nachlup přesně, ale obecně lze opravdu říci, že od lokálních minim cena postupně roste, až kolem halvingu dosáhne úctyhodného zhodnocení (modrá část každého cyklu), načež kolem halvingu samotného dochází ke kratšímu poklesu nebo alespoň akumulaci, a pak se rozjíždí nejprudší část růstu (zeleně), přičemž nová ATHs nastávají rok až dva po halvingu. Poté trh cca rok vyklesává (červeně) na lokální minima, a celý cyklus se znovu opakuje.
Pravidelnost je dokonce i v procentuálních růstech a propadech. Fáze červených propadů jsou přibližně stejné, a i když na grafu to tak drasticky nevypadá (protože je přizpůsoben škále), při změření zjistíte, že BTC při nich vždy klesne o cca 80 % hodnoty!
To vyvažují obrovské zisky v růstové části cyklu. V těch je rovněž pravidelnost, ale jiná než v poklesech. Zelené růsty jsou totiž každý cyklus podstatně nižší. Po změření od halvingu po ATH zjistíme, že každý nový zelený cyklus dosahuje „pouze“ čtvrtinového zhodnocení oproti tomu předchozímu. Pouze je v uvozovkách, protože poslední cyklus to znamenalo 550 % zhodnocení, což pořád není málo, a pokud bychom změřili rozdíl mezi posledním lokálním minimem (konec roku 2018) a maximem (léto 2021), vyšlo by zhodnocení na dechberoucích 2 000 %.
Schválně jsem k demonstraci teorie vybral starší graf, kde ještě nebyl zahrnut letošní dubnový halving a data ještě nebyla známá. Chtěl jsem si ověřit, jak TeHC bude sedět na letošní vývoj cyklu. K tomu nám pomůže druhý graf, který znázorňuje celý poslední cyklus, ohraničený dvěma halvingy (modré čáry).
Dnes na konci července 2024 už vidíme, že se předchozí cyklus znovu odehrál ve stejném duchu jako ty předchozí. Obří růst, obří pokles, a pak růstová fáze po lokálním minimu, která opět končí okolo dubnového halvingu. Právě jsme na počátku nového cyklu, který se po halvingu vždy projevuje kratším poklesem či akumulací, a měl by následovat prudkým růstem (zelená fáze).
Ale přecejen je v porovnáním s předchozími cykly jeden rozdíl. Během modré fáze růstu před halvingem jsme nikdy nedosáhli nového ATH. Letos ano. Co s tím? Znamená to, že TeHC je neplatná? Inu, interpretace je na každém z nás. Podle mne měly na silnější růst vliv dva faktory – jednak skutečnost, že po covidu se razantně snížila hodnota peněz a došlo k celosvětové inflaci – větší růst lze tedy přisoudit znehodnocení fiat měn. Inflaci jsme rozebrali minule. Druhý faktor je letošní spuštění Bitcoinových ETFs, které jsme rozebrali pro změnu v tomto článku. Instituce disponují obrovským kapitálem a jejich vstup na kryptoměnový trh se musel propsat v ceně. Domnívám se, že spojení těchto dvou faktorů vedlo k většímu růstu, ale nemyslím si, že kvůli tomu přestala TeHC platit. Jak jsem už napsal, žádný cyklus se nechová nachlup stejně, a tato odchylka není natolik velká, aby zneplatnila celou teorii. Obecné fáze cyklu stále zůstaly zachovány.
A k čemu je vlastně celá ta teorie dobrá? Vznikla samozřejmě proto, aby investorům pomohla k maximalizaci zisku. Zatímco tradičnější aktiva (akcie, drahé kovy) se spíše vyplatí nakoupit a držet, protože jejich procentuální změna není v čase tak vysoká, u kryptoměn se spousta investorů snaží načasovat trh a využít jednotlivé fáze cyklu. Na lokálních minimech koupit, na maximech prodat. Jenže jak je určit? Křišťálovou kouli nikdo nemá, a tak se přichází s různými teoriemi, podle kterých se lidé snaží predikovat možnou cenu, a podle toho nakoupit nebo prodat dané aktivum. Toto je ta z nich, která je pravděpodobně nejrozšířenější, a mně osobně také dává největší smysl.
Pokud ji aplikujeme na následující cyklus, dostaneme hodnotu ATH kolem 166 000 USD někde v druhé polovině roku 2025. Následný pokles by pak mířil na hladinu 50-70 000 USD. Veškeré teorie samozřejmě nevychází z ničeho jiného, než z historických dat, protože budoucnost nikdo nezná. Cyklus se může znovu opakovat, protože se tak stalo již 3x za sebou, ale také nemusí.
Do karet TeHC momentálně hrají i makroekonomické faktory, především postupné snižování úrokových sazeb, které byly vysoko, aby zkrotily inflaci. Při vysokých úrokových sazbách hrají velcí investoři na jistotu, protože dobrých zisků se dá dosáhnout i na nudných státních dluhopisech a jiných bezpečných aktivech, při snižování se však přeorientují na rizikovější aktiva, protože ta přináší zajímavější zhodnocení. To jsou např. akcie menších firem, rizikovější komodity a drahé kovy, nebo právě kryptoměny. Ty jsou dnes brány jako jedno z nejrizikovějších aktiv právě kvůli vysoké volatilitě, ale také nedořešeným regulacím. Holt nic není zadarmo a vysoké zisky s sebou nesou také zvýšené riziko.
Kryptoměny jsou tak volatilní, protože oproti tradičnějším aktivům (akciové indexy, zlato) jsou stále relativně málo kapitalizované. Není tedy tak náročné vypumpovat cenu nahoru pomocí většího kapitálu, který velcí hráči vlastní, stejně jako trh následně shodit dolů velkými prodeji pozic při výběru zisků. Díky tomu je pro ně kryptoměnový trh lákavým soustem. A podle mne je to důvod, proč cykly budou ještě nějakou dobu pokračovat. Nicméně díky ETFs se na trh postupně dostává velké množství peněz z řad korporátů a finančních institucí, a kapitalizace prudce roste. Je tedy pravděpodobné, že časem se halvingové cykly zmenší a vývoj bude stabilnější.
Určitě by to umožnilo vstup investorům, kteří mají z velké volatility strach a na kryptoměnách se v minulosti spálili, protože nebyli připraveni na tak velké pohyby. Na jiných trzích se nevyskytují. Přecejen když se aktivum během jednoho roku propadne o 80 % a nemáte nakoupeno zrovna v dobré pozici, je psychicky velmi těžké pozici ve ztrátě držet a věřit tomu, že v příštím cyklu budeme ještě výše, než jsme byli, i když se to historicky vždy stalo a dlouhodobý vývoj hovoří jasně pro tento scénář.
Já ve větší kapitalizaci kryptoměnového trhu časem doufám. Z trhu se sice ztratí rychlejší velké zisky, které dávají trhu nezvyklou dynamiku a ocení ji jedinci s pozitivním vztahem k riziku, ale vývoj bude stabilnější a většinoví investoři nebudou mít z tohoto trhu takovou obavu, což by mělo přitáhnout další kapitál a ještě větší stabilitu. Třeba se pak dočkáme časů, kdy změna ceny o 5 % za den bude obrovský a vzácný výkyv jako je tomu třeba na akciových indexech, a ne každodenní záležitost.
| Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty. V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktujte autora. |