Před několika dny proběhl tzv. halving Bitcoinu. Tato událost je v protokolu BTC zakódovaná, a proběhne jednou za čtyři roky. Většina lidí tento pojem určitě slyšela, ale proč je to vlastně tak významná událost? Jednak je významným prvkem zajišťujícím zamýšlené fungování celé sítě, a jednak je spojována s tzv. Bitcoinovými cykly.
Abychom pochopili princip halvingu, musíme si napřed vysvětlit základy fungování sítě. BTC je decentralizovaným aktivem, což je jeho klíčová vlastnost, kterou se liší od dnešních tradičních měn (typicky státních peněz – české koruny, dolary atd.). Ty jsou také nazývány nuceným oběživem, fiat měnami, protože vznikly na základě rozhodnutí státu. A právě stát a centrální banka mají národní peníze pod kontrolou a mají k dispozici určité nástroje (fiskální a monetární politika), kterými ovlivňují jejich hodnotu. Jsou to vlastně jejich „správci“.
Oproti tomu BTC funguje na čistě tržních principech – jeho cenu ovlivňuje pouze poptávka a nabídka na trhu, a celá síť je spravována decentralizovaně (transakce na ní potvrzují tisíce na sobě nezávislých počítačových uzlů rozmístěných po celém světě), čímž je z hlediska „správce“ vyloučen zásah do sítě.
Díky dvěma předchozím rokům je již každý z nás seznámen s ekonomickým pojmem inflace. Víme, že vede ke znehodnocení peněz – vše zdražuje, peníze tedy nemají takovou hodnotu jako měly dříve. A zjednodušeně řečeno je důvodem nelimitované množství fiat měny. Dokud mohou jednoduše vznikat nové peníze a bude jich v oběhu více a více, bude také v čase klesat jejich hodnota. Nemusíme se držet jen posledních dvou let, kdy byl výkyv extrémní, každý se můžeme zamyslet, kolik stály výrobky a služby několik let zpětně. Ano, značně méně. Ceny v čase stále rostou, což znamená, že se fiat měny v čase znehodnocují.
Právě inflace je podle ekonomů jednou z největších slabin dnešních fiat měn. Není náhoda, že Bitcoin vznikl v roce 2008, kdy začala globální hospodářská krize. Vizí jeho tvůrce bylo vytvořit novou měnu s celosvětovým rozšířením, která by fungovala lépe, než měny současné. Například problém inflace řeší BTC tím, že množství bitcoinů je předem dané – nikdy ho nebude více, než 21 milionů. Je to zakódováno v jeho protokolu a nelze s tím nic udělat. Navíc se „vytváří“, a tím se dostává do oběhu, postupně tímto způsobem:
- Fungování sítě je zajištěno decentralizovaně počítači, které potvrzují transakce s Bitcoinem.
- Potvrzení určitého množství transakcí vyvolá vytvoření nových Bitcoinů.
- Za potvrzování (vlastně správcovství celé sítě) dostávají počítače odměnu v podobě poplatků z transakce, ale také nově vytvořené Bitcoiny.
Proces potvrzování transakcí a získávání odměny za toto „správcování“ sítě se označuje jako těžba kryptoměn. A zde se konečně dostáváme k tomu halvingu, neboli půlení, Bitcoinu. Je to jev, kdy se zhruba každé 4 roky odehraje změna ve fungování sítě, a odměna těžařů se sníží přesně o polovinu. To by mělo vést ke dvěma efektům. Jednak je to snižující se množství Bitcoinu, které je uváděno do oběhu, a jednak tlak na růst jeho ceny.
Při vzniku BTC byla odměna za potvrzení určitého množství transakcí 50 BTC, dnes, po čtvrtém halvingu, je to pouhých 3,125 BTC. Vzhledem k této mechanice byla do prvního halvingu v roce 2012 vytěžena celá polovina všech Bitcoinů, které kdy budou existovat a ke dnešnímu dni je v oběhu již přibližně 19,7 milionu z celkového množství 21 milionů. Během dalších let tak vznikne velmi málo nových Bitcoinů, což zamezuje možnosti inflace, jak jsme si popsali výše. Navíc se BTC postupem času logicky stává vzácným aktivem, protože jeho nabídka je více a více omezená. Za splnění podmínky stejné poptávky to znamená růst jeho ceny.
Ten je navíc zajištěn i samotnými těžaři. Těžba BTC je značně nákladná, a při klesajících odměnách je nezbytné, aby cena aktiva naopak stoupala, jinak by byli ztrátoví a nevyplatilo by se jim síť spravovat. Vzhledem k tomu, že těžaři jsou z logiky věci držiteli největšího množství Bitcoinů a pod určitou cenou nebudou ochotni prodávat kvůli profitabilitě, měla by cena v čase růst.
Jak lze vidět na grafu cenového vývoje BTC s vyznačenými halvingy, osvědčuje se tento předpoklad zatím i v praxi – po každém halvingu cena BTC prudce stoupá. Dlouhodobě pak tvoří v každém cyklu vyšší cenová maxima a nižší minima, než v tom minulém, a tedy v čase tak BTC opravdu stále roste. Na základě toho vznikla teorie tzv. halvingových cyklů, na jejímž základě se predikuje možná cena BTC na několik let dopředu.
Příště si graf více rozebereme a podíváme se také na to, zda je tato teorie platná i po letošním halvingu, a jak do ní zasáhlo schválení Bitcoinových ETFs (o kterých jsem podrobněji psal v článku Síla Bitcoinových ETFs).
Poskytujeme poradenství i online, ozvěte se nám na info@22hlav.cz nebo pomocí kontaktního formuláře pod článkem. Pro více informací o naší nové službě:
| Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty. V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktujte autora. |