Od 1.1.2025 je účinná novela zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Novela přináší významnou změnu v úpravě veřejných sbírek v České republice a uvolňuje organizacím ruce při vybírání finančních prostředků od veřejnosti. Poměrně zásadně tím mění české fundraisingové prostředí, kdy vybírání finančních prostředků od veřejnosti na bankovní účet je nyní podstatně jednodušší, nicméně přináší pro vedení účetnictví i audit rizika, na která je třeba dát pozor.
Tato zásadní změna je v novele obsažena hned v § 2 zákona, který uvádí, co se nepovažuje za veřejnou sbírku. Kromě sbírek od členů politických stran a hnutí, spolků svazů apod. a kostelních sbírek se nově za veřejnou sbírku nepovažuje ani “shromažďování peněžních příspěvků na bankovním účtu, pokud nebylo jako sbírka podle tohoto zákona dobrovolně oznámeno a její konání osvědčeno.” Neboli, pokud organizace vybírá peněžité příspěvky od předem neurčeného okruhu přispěvatelů (od veřejnosti) a vybírá je pouze na bankovní účet, nemusí si již registrovat veřejnou sbírku povinně. Registrovat ji však může, pokud se tak dobrovolně rozhodne.
Registrace veřejné sbírky tedy již není nutná zejména v případech, kdy organizace:
- zveřejňuje svůj bankovní účet na webových stránkách a vyzývá čtenáře k příspěvkům,
- zveřejňuje svůj bankovní účet na sociálních sítích, v médiích jako je televize, rozhlas, noviny a časopisy apod. a vyzývá k poskytnutí příspěvků,
- na internetu nebo fyzicky na akcích uvádí QR kód pro zaslání finančních prostředků na bankovní účet,
- používá platební bránu na webových stránkách, kam potenciální dárce směruje,
- používá fyzicky na akcích platební terminály pro platby kartou,
- používá webové darovací portály jako je např. darujme.cz.
Je třeba však upozornit na to, že přijímání darů na běžný nesbírkový bankovní účet skýtá i úskalí. Pro účetní klasifikaci přijatých částek jakožto dary je třeba mít přiměřenou jistotu, že se o dary skutečně jedná, tj. že někdo neposlal částku omylem nebo že nejde o úhradu nějakého závazku. Z tohoto důvodu lze organizacím každopádně doporučit založení specifického darovacího účtu, který budou veřejně uvádět vždy pouze ve spojení s dary. Ideálně navíc ještě žádat dárce o použití konkrétního variabilního symbolu, ve spojení s QR kódy je to ideální varianta. Samostatný darovací účet umožní organizacím obdobně jako u sbírkového účtu považovat např. částky přijaté bez uvedeného textu za dary. Samozřejmě pokud přijde částka s textem, který naopak naznačuje, že se o dar nejedná, bude muset organizace tuto částku zaúčtovat jako závazek a čekat, zda se někdo neozve, že zaslal mylnou platbu a bude chtít částku vrátit.
Pro úplnost je vhodné dodat, že všechny ostatní způsoby provádění veřejné sbírky jako je výběr hotovosti, DMSky, sběrací listiny nebo prodej předmětů a vstupenek, kde v ceně je zahrnut příspěvek do sbírky, jsou nadále možné pouze v rámci registrované veřejné sbírky.
Kromě již zmíněné zásadní změny novela obsahuje ještě několik užitečných úprav, které v praxi pomohou k větší praktické použitelnosti veřejných sbírek.
Explicitní stanovení možnost čerpání prostředků veřejné sbírky na režijní náklady
Byl nově definován pojem režijní náklady, a to jako “náklady právnické osoby, která sbírku konala, nebo toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, vynaložené k dosažení účelu sbírky, zejména náklady na odměny pracovníků a náklady spojené s užíváním objektů a náklady na služby”. Pokud chce organizátor sbírky použít čistý výtěžek sbírky i na úhradu režijních nákladů, musí v rámci účelu sbírky uvést nejvyšší procentní část čistého výtěžku, která může být použita na úhradu režijních nákladů. Tento údaj pak pořadatel veřejné sbírky uvádí i při jakékoliv propagaci veřejné sbírky. Při vyúčtování veřejné sbírky pak právnická osoba uvádí:
- náklady spojené s konání sbírky,
- čistý výtěžek použitý ke stanovenému účelu sbírky, a
- čistý výtěžek použitý k úhradě režijních nákladů.
Pokud se tak organizace rozhodne a uvede to do účely sbírky, může z čistého výtěžku sbírky hradit třeba i 100% režijních nákladů. Z pohledu účetnictví a výkaznictví je důležité, aby organizace hradila ze sbírky právě ty přímé a nepřímé (režijní) náklady, které jsou k účelu veřejné sbírky alokovány v účetnictví organizace. Pokud je např. veřejná sbírka zřízena na podporu hlavní činnosti, např. provozování sociálního zařízení nebo třeba školy, ale současně organizace provozuje i vedlejší (hospodářskou) činnost, pak z veřejné sbírky může hradit pouze přímé a nepřímé náklady alokované na hlavní činnost.
Úprava výše příspěvku do veřejné sbírky při prodeji předmětů a vstupenek
Pro případ konání veřejné sbírky formou prodeje předmětů nebo vstupenek zákon upravuje pojem prodejní cena, která v sobě nově musí obsahovat příspěvek do veřejné sbírky ve výši alespoň 40 % z této ceny. Pokud organizace používá nižší procento ceny, musí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit nové procento příslušnému krajskému úřadu nebo v hlavním městě Praze Magistrátu hlavního města Prahy.
Novela navíc dává možnost obcím stanovit obecně závaznou vyhláškou místa, na kterých nelze konat nebo propagovat sbírku prováděnou prodejem předmětů, prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce.
Zjednodušení žádosti o registraci veřejné sbírky
Od letošního roku již pro registraci veřejné sbírky není nutné žádat o bezdlužnosti českou správu sociálního zabezpečení, všechny existující zdravotní pojišťovny, finanční úřad, celní úřad, což se zejména v případech, kdy organizace neměla žádné zaměstnance, jevilo naprosto nadbytečně administrativně náročné. Žadatel o registraci veřejné sbírky nyní prokazuje bezdlužnosti čestným prohlášením.
Shrnutí a závěr
Možnost konat sbírku od veřejnosti na bankovní účet bez nutnosti registrace umožní organizacím užší kontakt s dárci, kdy mají organizace možnost samy ukázat, kdy a jak finanční prostředky použijí a získat si důvěru dárců, umožní organizacím obracet se na větší množství potenciálních dárců a získat tak financování, které by jinak třeba žádaly od státu, umožní eliminovat nadbytečné náklady spojené s registrací a vyúčtováním veřejné sbírky.
Ministerstvu vnitra jakožto gestorovi veřejných sbírek se změnou sbírkového zákona podařilo nejen reagovat na praxi a skutečné potřeby v oblasti sbírání finančních prostředků na veřejně prospěšné účely, ale podařilo se mu zákonnou úpravu zjednodušit a zpřehlednit, což už se dnes u legislativních změn zase tak často nevidí. Osobně věřím, že nám všem bude novelizovaný zákon o veřejných sbírkách dobře sloužit a k tomu přece zákony jsou.
Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty. V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktujte autora.