Změny u dohod konaných mimo pracovní poměr

Poslanecká sněmovna schválila dlouho očekávané změny v zákoníku práce. Účinnost většiny nových ustanovení nastala 1. října 2023, ustanovení upravující dovolenou u DPP a DPČ jsou potom účinná od 1. ledna 2024.  Přehledu a popisu změn jsme se podrobně věnovali v našem minulém článku, nyní se podrobněji podíváme na praktické dopady změn v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr do personální a mzdové praxe.

Novelou ZP dochází k významným změnám v oblasti dohod konaných mimo pracovní poměr, DPP i DPČ ztrácí na své flexibilitě, pro kterou byly u zaměstnavatelů tak oblíbené, a přibližují se podmínkám klasického pracovního poměru. V případě zaváděných změn u DPP a DPČ má novela ZP dělenou účinnost, kdy změny týkající se oblasti dovolených vstupují v platnost až od 1. ledna 2024.

Nově je jako povinnou náležitost dohody nutné uvést sjednanou práci a dobu, na kterou se dohoda sjednává. Osobně doporučuji v dohodě sjednat i místo výkonu práce, případně i upravit práci na dálku, aby odpadla nutnost uzavřít se zaměstnancem další dokument, separátní dohodu o práci na dálku.

Rozvržení pracovní doby

S účinností od 1. října 2023 je také u dohod konaných mimo pracovní poměr zaměstnavatel povinen rozvrhovat zaměstnancům předem pracovní dobu, vyhotovit písemný rozvrh pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 3 dny před směnou či obdobím, na které je sestaven, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak.

A právě tato formulace „pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak” dává dle mého názoru zaměstnavateli prostor dohodnout se se zaměstnancem jinak, např. seznámit jej s písemným rozvrhem pracovní doby i v kratším časovém úseku, např. 24 či 48 hodin předem, nebo naopak již přímo v dohodě sjednat a upravit, že si zaměstnanec bude rozvrhovat pracovní dobu sám, za jakých podmínek, v jakém časovém intervalu, a zaměstnavatel se tak může povinnosti předem rozvrhnout pracovní dobu a předat písemný rozvrh pracovní doby vyhnout. 

Příplatky

Zaměstnancům pracujícím na dohody konané mimo pracovní poměr nově náleží i příplatky za práci ve svátek nebo náhradní volno za práci ve svátek, příplatky za práci v noci, o víkendu a ve ztíženém pracovním prostředí. A rovněž mají nárok i na pracovní volno při překážkách v práci. 

pracovní volno

Před účinností novely ZP měli tzv. dohodáři právo na pracovní volno při důležitých osobních překážkách v práci, jako např. lékařské vyšetření, doprovod rodinného příslušníka k vyšetření, svatbu aj.  Novela ZP rozšířila okruh těchto překážek i o překážky z důvodu obecného zájmu (např. darování krve, tábor). Ve všech těchto případech tedy musí zaměstnavatel zaměstnancům pracujícím na dohody konané mimo pracovní poměr poskytnout pracovní volno. Bude se ale jednat o pracovní volno bez náhrady mzdy a náhrada mzdy bude náležet jen tehdy, pokud bude sjednána přímo v dohodě, nebo upravena ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

Dovolená

Nejvýraznější změnou v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zavedení práva zaměstnanců na placenou dovolenou. Nová ustanovení o dovolené vstupují v platnost až od 1. ledna 2024.

Při splnění určitých podmínek stanovených zákonem vznikne nově zaměstnancům pracujícím na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr právo na dovolenou. Zákonem stanovené podmínky jsou dvě a obě podmínky musí být splněny současně. Za prvé, musí tento pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli v příslušném kalendářním roce trvat nepřetržitě alespoň 4 týdny, a za druhé, musí zaměstnanec odpracovat alespoň čtyřnásobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Pro účely dovolené je zákonem stanovena fiktivní týdenní pracovní doba v délce 20 hodin a vůbec nerozhoduje, zda a v jakém skutečném rozsahu týdenní pracovní doby byla práce v dohodě sjednána a reálně konána. Pro vznik nároku na dovolenou tedy musí dohoda u zaměstnavatele trvat minimálně 4 týdny a zaměstnanec musí odpracovat minimálně 80 hodin. 

Postup výpočtu nároku dovolené si můžeme ukázat na několika konkrétních příkladech: 

1. DPP nebo DPČ sjednaná od 01.03. do 30.05. a bylo na ní odpracováno celkem 79 hodin.

• Podmínka nepřetržitého trvání 4 týdnů (28 kal. dnů) je splněna,
• podmínka odpracování 4 násobek TPD (tedy 80 hodin) není splněna,
• závěr =  nárok na dovolenou tomuto zaměstnanci nevznikne, neboť nejsou současně splněny obě zákonem stanovené podmínky.

2. DPP nebo DPČ sjednaná od 01.03. do 25.03. a bylo na ní odpracováno celkem 85 hodin.

• Podmínka nepřetržitého trvání 4 týdnů (28 kal. dnů) není splněna,
• podmínka odpracování 4 násobek TPD (tedy 80 hodin) je splněna,
• závěr =  nárok na dovolenou tomuto zaměstnanci nevznikne, neboť nejsou současně splněny obě zákonem stanovené podmínky

3. DPP sjednaná od 01.01. na dobu neurčitou na 25 hodin měsíčně, za rok odpracováno celkem 300 hodin; výměra dovolené u zaměstnavatele činí 4 týdny.

• Podmínka nepřetržitého trvání 4 týdnů (28 kal. dnů) je splněna,
• podmínka odpracování 4 násobek TPD  je splněna, odpracováním 300 hodin získáme 15 TPD,
• závěr =  nárok na dovolenou tomuto zaměstnanci vznikne a výpočet bude následující:15/52 x 20 x 4 = 23,07 =24 hodin.

4. DPČ sjednaná od 01.01. do 30.04. na 20 hodin týdně, celkem odpracováno 340 hodin; výměra dovolené u zaměstnavatele činí 4 týdny.

• Podmínka nepřetržitého trvání 4 týdnů (28 kal. dnů) je splněna,
• podmínka odpracování 4 násobek TPD  je splněna, odpracováním 340 hodin získáme 17 TPD,
• závěr =  nárok na dovolenou tomuto zaměstnanci vznikne a výpočet bude následující: 17/52 x 20 x 4 = 26,15 =27 hodin.

Pokud má zaměstnanec u zaměstnavatele souběžně dvě nebo více dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, vznikne mu při splnění zákonných podmínek nárok na dovolenou z každé z nich, splnění podmínek se posuzuje pro každou dohodu zvlášť. 

Nicméně, pokud budou dohody navazovat jedna na druhou, budou považovány za nepřetržitě trvající. Stejně tak se bude dle mého názoru chovat i kombinace DPP s následným přechodem na DPČ při vyčerpání limitu hodin, bude také považována za nepřetržitě trvající.

Doba čerpání dovolené se u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebude započítávat do zákonem stanoveného limitu odpracovaných hodin, který je u DPP 300 hodin za rok a u  DPČ potom max. 20 hodin týdně.

Pokud nebude mít zaměstnanec možnost vyčerpat si dovolenou ve svém volnu, zaměstnavatel mu ji stejně, jako je tomu při ukončení klasického pracovního poměru, dle dohody proplatí. 

S ohledem na zcela zásadní změny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr doporučuji revidovat stávající platné a uzavřené pracovně právní dokumenty a používané vzory, upravit a přizpůsobit je aktuálním změnám dle novely ZP.